čtvrtek 16. října 2014

Středověké kauzy: Intermezzo



Z předchozích článků je patrné, že doboví kronikáři mohli podávat své zprávy o hereticích a vztazích mezi šlechtou a velmoži zaujatě. V některých případech také nedokázali situaci objektivně vyhodnotit. I když, šlo jim vůbec o objektivitu? Mojí snahou je vyhnout se vlastnímu hodnocení a naslouchat téměř bez dechu a s tlukoucím srdcem pramenům, současně sledovat historické souvislosti a pro srozumitelnost vést tyto události v určitém časovém rámci.Při tvoření mám na paměti slova mého učitele dogmatiky, prof. Pospíšila, že mnozí tzv. heretikové byli poctiví lidé a že se musíme stavět k pojmu hereze a jeho obsahu velmi obezřetně ve vlastním soudu. Jemné rozlišování, zda jde o herezi nebo nejde o herezi v jednotlivých případech, je velmi těžké, což je patrné v předchozích případech, a také je jasné, že v mnoha případech hrála roli i nevědomost, nevzdělanost. Knihy byly drahé a každý si je nemohl dovolit pořídit, lidé většinou získávali znalosti při účasti na bohoslužbách či při účasti na jiných církevních slavnostech, z doslechu od cizích obchodníků, kteří referovali o novinkách z oblasti, z které přijížděli, nebo při účasti na shromážděních, kde kázali kazatelé, pocházející buď ze samotného středu církve nebo samozvaní, a tak, jak jsme se přesvědčili z minulých kapitol, jak byla obtížná komunikace tzv. heretiků s vysokými představiteli církve i porozumění tomu, co sami heretici hlásali a nedokázali přesvědčivě obhájit. Někteří volali po změně v církvi zevnitř a drželi se ortodoxie, jiní zase chtěli reformy zvenčí a přinášeli myšlenky a podněty, které vyvěrali z dávných herezí, jež se znovu objevují (například dokétismus, manichejismus) nebo z vlastního uvažování kazatelů, inspirovaného vlivy, které se v jednotlivých oblastech Evropy rozlévaly do ostatních. Podle mého názoru, je také důležité uchopit správně skutečnost, že šlo o dobové politikum - střety mezi předgregoriány, gregoriány a postgregoriány a působení clunyjských  mnichů, kteří tou dobou i místy dobou proplouvali a zanechávali své intelektuální stopy i v dalších letech, o kterých budeme hovořit. Samostatnou kapitolu chci věnovat dobovému intelektuálovi, teologovi, mystikovi a vlivnému řečníku Bernardovi z Clairvaux, který sehrál důležitou roli nejen v době herezí, ale i v době křížových výprav a zrodu templářského řádu, i jiných řádů, jejichž vznik se datuje do křižáckých válek a ještě v současné době působí. .  

Jistě nikomu neušla skutečnost, že vztahy mezi světskou a církevní mocí byly velmi napjaté, a to jak z důvodů mocenských, z důvodů uchování poslání církve a svobody, tak i z důvodů ekonomických a neustálé střety, jak vidíme z doby před clunyjskou reformou, ekonomicky pustošily země, kde probíhaly násilnosti, střety, lokální války a zápasy v samotné církvi.    

Protagonisté ze strany církve, kteří se profilují v těchto námi sledovaných událostech, rozhodně nebyli žádní nevzdělanci a v raných fázích velmi zvažovali své kroky proti heretikům, aby neohrozili církev, která se ale nevyhnula tomu, aby se na dlouhé roky nedostala do velmi kritické situace, což pochopíme v době katarského hnutí, hnutí valdenských, v sobě husitského hnutí a v době, kdy vystoupil Martin Luther a zahájil německou reformaci, která se neobešla bez velkých obětí a rozhodně ovlivnila i reformační hnutí ve Francii, Anglii a dalších zemích a přispěl ke vzniku protestantismu.

Na konci tohoto malého seriálu, který má spíš informační poslání a rozhodně si nečiní ambice na historickou či teologickou studii, bude uvedena bibliografie a přehled dogmatických sporů z období rané církve. Obrázky které jsem použila, pocházejí z doby, kdy jsem studovala dějiny umění a jsou mým studijním materiálem, stejně jako prameny z přednášek z církevního práva a církevních dějin, které též patří do mého soukromého archivu.  

Cíl mé současné práce je dvojí: jednak se pokusit o vlastní reflexi v tomto tématu a jednak, s použitím odborné literatury, nastínit problematiku kvasu ve středověké Evropě, o kterém se dnes, podle mého názoru, hovoří velmi jednostranně a bez ohledu na historické souvislosti. Ráda bych své úsilí věnovala všem, kteří by se sami rádi do dějin středověké Evropy zahloubali a dokázali tak chápat i pojmout skutečnosti, které jsou i pro dnešní dobu důležité bez ohledu na své duchovní zaměření. Děkuji za pochopení.    

Žádné komentáře:

Okomentovat