K ranní kávě
Astrologové se koukli do svých map a hned vědí, co bude příští rok. Lidé, vláčeni vůlí hvězd, ať dělají, co dělají, nevyhnou se jejich nemilosrdnému soudu - alespoň tak to zní z těch předpovědí, ale pak je jedna útěšná věta, že to nemusí být tak, jak se to jeví - přeci jen i hvězdy jsou vrtkavé ... Nečekám od lidí 21. století, že se budou podivovat nad takovými předpovědmi a uvažovat, zda se podle toho zařídit, nebo to brát jako "že jo". Znám pár lidí, kteří si nechávají posílat do mobilu astrologické rady a bez nich by byli na celý den vyřízení. No, nic proti tomu, proti "vkusu není musu". A lidé se velmi těžko vzdávají svých berliček, které si jednou, v těch horších chvílích, přisvojili, protože se živí nadějí, že někdo rozhodne za ně a že nejsou odpovědní za to, co vyvolávají sami svým jednáním zrovna v určitý den, kdy jim sám Mars brání, aby byli svolní k rozumné diskusi. Asi si počkají na Jupitera, protože v jeho konstelaci mohou úspěšněji uzavírat smlouvy! Jen do toho a půl je hotovo. Na takové konstelace určitě čekají "šmejdi", kteří si vyberou vhodnou dobu na to, aby lidem zamotali hlavu a s ní i rodinný rozpočet. A tak přicházejí mezi nás démoni strachu, obav, předtuch a zlých znamení. Proč taky ne? Žijeme přeci v té postmodernistické době a ta nás vede ke starým dobrým hrátkám s bohy starého světa, ke kterým se nám podařilo nějak dopracovat. Návrat do tenat paradoxů je přímo epochální!
V politice jako na kachním dvorku
Moje nahluchlá babička, která neuměla dobře česky se ale ráda dívala na televizi. Sedávala jsem u ní a překládala ji slova, kterým nerozuměla.Přitom jsme spolu navíjely vlnu do klubek, aby mohla plést svetry pro celou rodinu. A tak se mne vždycky ptala, když ztratila v příběhu niť - "a kdo je vlastně ten špatnej?" Babi, kdybys žila a zeptala se mně dnes, tak bych ti to nedokázala říci, protože to skutečně nevím. V tom nekonečném příběhu mi chybí niť, abych pochopila, kam to celé vede. Ale možná, že i bez hvězd a astrologů dokáži řídit svůj vlastní příběh. A bez démonů, které vypouštějí do světa mediální kouzelníci, kteří dokáži z krásného dne udělat předzvěst příchodu apokalypsy. Je to hra s lidskou pošetilostí, vítězství nad rozumnou úvahou a triumf zlého.
Všechno závisí jen na lidském srdci
Dobro, láska, milosrdenství, pomoc druhému a vlastní pocity blaženosti, to všechno je uloženo v člověku k jeho záchraně. Protože člověk je divná bytost, která odpovídá za kvalitu své svobodné vůle. Může se přiklonit i k rádci, který mu našeptává sobecké myšlenky typu: "Jsi hlupák. Nepomáhej. Proč bys to dělal? Kdo pomůže tobě? Všichni se na tebe vykašlou." Nebo: "Nenech se vysmát s milosrdenstvím! Někomu prospěješ a druhý tě okrade!" Nebo k lásce: " Je to tak, Kdo méně miluje, ten vyhrává a ty chceš přeci vyhrát, ne?" Nebo také k blaženosti: "Dej si panáka a na nic nečekej."
Je hezké žít v pošetilém světě
Vzpomínka na nezištnou lásku, která se obětovala, aby mohla v lidech dále růst, občas koluje v naší mysli. Ale my se bojíme být nezištní, protože "má cenu jen to, za co se dávají peníze', hodně peněz. Tolik, abychom to pocítili, že jsme za něco zaplatili a ono se to vyplatilo. Až jednou dospějeme v opravdové lidi a zahodíme pošetilé myšlenky, nestane se nic zvláštního, co by se od nás neočekávalo už dávno.
Žádné komentáře:
Okomentovat