sobota 12. ledna 2013

Ve volbách zvítězí touha



Přímá volba prezidenta



Obsah článku

Konec mandátu prezidenta Klause
Dějiny netvoří jen činy, ale lidé
Ať zvítězí ten, který je hoden důvěry



K volebním urnám se v celé republice dostavilo mnoho lidí. Více, než se očekávalo. Mluvilo se o tom, že přímá volba je chyba, že to nedopadne dobře. Myslím ale, že i způsob, kdy se kandidáti přihlásili a lidé volí bez součinnosti ústavních orgánů, sami, o své vůli, je správný, je demokratický a uvidí se, jaké myšlenky a ideály vítězí, s jakou odpovědností háží své volební lístky do urny. Nepochybuji, že český národ je moudrý, zkušený a vyspělý.

Václav Klaus prošel naší moderní demokratickou historií i našimi životy. Konec jeho mandátu však není moc radostný. Lidé se zlobí kvůli způsobu, jak byla provedena amnestie, a žádný, byť sebe lépe vysvětlený důvod jejich roztrpčenost nerozptýlí. Možná, že později, pod vlivem jiných událostí, obrátí lidé pozornost k jiným problémům. Nemyslím, že ať lidé Václava Klause kritizují nebo ho brání, tak činí pod vlivem názorů, které se prezentují v tisku nebo v kuloárech. Nechť si každý ponechá vlastní názor, protože s ním se projevuje i individuální zkušenost. Je jen málo lidí, kteří bez zachvění opouští svou práci, do které vložili svou energii, roky života i vlastní kreativitu a naději. Pokud něco udělal špatně, pak ať si to probere ve vlastním svědomí, stejně jak to dříve nebo později učiní každý z nás. Nebyla to lehká doba a mnoho bylo obětováno. A tak, poučme se, že v každém případě je třeba chránit člověka v celé jeho podstatě, ať už někdo věří na talent, duši, cit, spravedlnost - jedno bez druhého se neobejde, když má být člověk skutečnou bytostí ve své životní realitě. 


Tato myšlenka mne napadla, když jsem sledovala volební účast. Politika v posledních letech nebyla šťastná. Možná, že se nešli lidé, kteří by si rozuměli, kteří by dokázali mezi sebou spolupracovat a dotáhnout svůj plán, s kterým usedli do svých postů, do konce. Myslím, že zlou krev udělala navrhovaná sociální reforma, která, bohužel, není dokončená. A tak, jak někteří kandidáti správně řekli, prezident by měl být prostředníkem mezi vládou a lidem, naslouchat občanům, brát na zřetel tzv. ulici, protože všichni občané, bez rozdílu, mají práva (i povinnosti), která musí být naplňována, musí být vymahatelná a musí být vypořádána, aby se neděly neodvratitelné křivdy a škody, které mohou mít zpětný dopad na nálady ve společnosti.


Jediné, co si můžeme opravdu přát od svého kandidáta, pokud bude zvolen, aby byl hoden důvěry všech občanů a urovnal rozpory, které jsou nemalé a lidem na všech úrovních škodí. Než se nadějeme, budou Parlamentní volby, přijde zase doba, kdy se lidé budou rozhodovat a novému prezidentovi přidělí skupinu nových lidí, kterou bude nejen nominovat do vrcholných státních orgánů, ale také s nimi pracovat. Je dobře, když prezident stojí na nejvyšších příčkách důvěry lidí a když si to plně zaslouží. Není však na světě ten, který by se líbil lidem všem. Líbit se nemusí, ale může být uznáván za svou práci, působení a přímou řeč. Aby jednou moho odejít se ctí, vážený a respektovaný. Není nic lepšího, než oboustranná úcta - lidu i jeho prezidenta.      



Žádné komentáře:

Okomentovat