úterý 5. září 2017

Rudolph, K. Gnóze. Podstata a dějiny náboženského směru pozdní antiky.


Rudolph, K.  Gnóze. Podstata a dějiny náboženského směru pozdní antiky. 1. vyd. [z něm. Orig. přel. Jiří Gebelt]. Praha: Vyšehrad. 2010. 456 s.  ISBN: 978 – 80 – 7021 – 427 – 8.




Úvod
Nejvýznamnějším díle prof. Kurta Rudolpha se bezesporu stala monografie Die Gnosis. Wesen und Geschichte einer spӓtantiken Religion. Problémy gnóze souvisí se studiem církevních dějin i klasické filosofie a proniká historií společnosti až do dnešní doby. Proč se tedy nezabývat jejím původem, jejími zajímavými stránkami a neuvážit míru její vlivu na myšlení lidí v průběhu historie. Když byla nalezena gnostická knihovna v Nag Hammádí, vzbudila velkou pozornost a dokonce na základě textů z toto knihovny byly natočeny naučné filmy např. o Ježíšově dětství, O Josefovi, Jidášovo evangelium a vzbudili pozornost diváků. O manichejcích se dovíme z děl Sv. Augustina Aurelia a i ze zdařilého filmu Sv. Augustin. Pro diváka, který spíš upřednostňuje neutrální postoj ke křesťanské víře, to znamená rozšíření jeho obzoru kulturního vnímání, ale problém pojmu gnósis a s ním i zápas o pravověrnost křesťanské víry se ho už tak dalece a hluboce nedotýká. A přesto, právě tento zápas byl důležitým mezníkem v raných dějinách Evropy, které reflektují významné osobnosti, kteří se proti gnózi postavili. Kniha, která je předmětem této práce, může sloužit k hlubšímu poznání a rozpoznávání, jakou úlohu gnóze může hrát i v dnešním kulturním světě a co znamená pro ty, kteří v ní spatřují jakési nadstardní vzdělání, nebo motivaci k umělecké tvorbě. Kurt Rudolf ve své předmluvě se pokouší definovat gnósi ve smyslu dualistického vnímání světa, které se do Evropy dostalo z Asie, Dálného východu a Persie i Předního východu a kde ještě setrvává. Ale lze doložit, jak sám uvádí Kurt Rudolph, její další pozdější a rozmanité vlivy, ať v oblasti teologie, teosofie, mystiky či filosofie. [1]
Není od věci připomenout mystickou a teosofickou literaturu, která se objevila v 19. a na prahu 20. století i v české literatuře a která je dosud nabízena čtenářům různými vydavatelstvími. Tím je pro nás kniha Kurta Rudolpha důležitější, protože dává možnost vejít do dějin i moderní gnostické literatury a pochopit její nasměrování na zvídavé čtenáře, kteří ji mohou chápat jako nadstardní poznání anebo zostřit jejich kritické postoje k současné době, která nabízí v umělecké a dokumentární tvorbě různé směry gnostického myšlení a tyto postoje mohou vyprovokovat k hledání pravdy.
Otázka hereziologické literatury je stále aktuální a proto vedle knihy Gnóze od Kurta Rudolpha se nabízejí i knihy prof. Petra Pokorného [2], který se speciálně zabýval gnostickou knihovnou z Nag Hammádí. Předností jeho prací je velmi přehledný a příjemný styl, kterým přináší podnět k zamyšlení, když už ne přímo ke studiu pro ty, kteří se teologií nezabývají.
O autorovi
Kurt Rudolph se narodil 3. Dubna 1929 v Drážďanech v Německu. Studoval protestantskou teologii, náboženství, dějiny a semittiku na universitách v Gredswaldu a Lipsku. Po studiích se stal vědeckým asistentem a v roce 1961 získal habilitaci v náboženských dějinách a srovnávacím náboženství.  Pracoval na univerzitách v Lipsku, Chicagu, Marburgu a Santa Barbara (Kalifornská univerzita) a získal pověst odborníka na gnosticismus a manichejismus. Navíc se zabýval islámem a metodologickými otázkami náboženských studií. Jeho cílem bylo vytvořit obor náboženství, který by byl nezávislý na teologii a v tomto smyslu zdůrazňuje, že náboženské studium musí být racionální vědou, a proto má povinnost se podřídit metodickému ateismu. Tato práce, kde svůj cíl prezentoval, byla okamžitě napadena německými náboženskými kruhy, ale nyní je považována za otázku konsenzu.
V roce 1994 odešel do důchodu a ještě získal čestné doktoráty v Arhusu a Lipsku.
Kromě knihy, která je předmětem tohoto referátu napsal ještě tato díla, která nebyla však přeložena do českého jazyka:
Die Mandӓer I., II.  Das Madӓerproblem. Vandenhoek, 1960 a 1961
Theogonie, Kosmologie und Anthropogonie in den mandaischen Schriften, Vandenhoeck, 1965. [3] 
                      


Struktura knihy
V obsáhlejší kapitole Prameny (s. 15 – 41) se autor zabývá hereziologickou literaturou a staršími dějinami bádání, herezeology a jejích díly, v nichž se čtenář seznámí se jmény autorů – apologetů, kteří se zabývali obhajobou křesťanství a vysvětlováním obsahu herezí, což bude pro mnohé čtenáře přínosem se seznámit se situací církve ve 2. a 3. století a jejími zajímavými osobnostmi, které budou text knihy provázet. Zajímavou kapitolou je  závěrečná kapitola s názvem Nález v Nag Hammádí a jeho význam, který nás provede dějinami nálezů gnostických textů a nálezy kumránských textů, koptských papyrů a též dějinami bádání. V této kapitole se též autor dotýká známého díle prof. Petra Pokorného Píseň o perle, která pochází ze syrského prostředí a je dochovaná v apokryfním spisu  Skutky Tomášovy.
Druhá kapitola se nazývá Podstata a struktura (s. 50 – 200) a autor nás seznamuje postupně s hlavními rysy gnostické ideologie a mytologie, s problematikou dualismu, pojmy kosmologie a kosmogonie, Naukou o spáse a spasitelích, píše o Vzestupu duší a konci světa a v poslední kapitole druhé části o Společenství, kultu a postojích – etika. Zvláště tato část je pro začátečníky důležitá, protože rozlišuje mezi pojmy, které definuje; jak rozpoznat gnózi nás vede text Základní prvky gnóze a upozorňuje na jednu důležitou skutečnost, totiž míšení nejrůznějších náboženských vlivů v době helénismu a červenou nití, co drží gnostické výklady pohromadě je gnostický mýtus. A dále se autor odkazuje na svůj výklad mýtu v následujícím textu. Konečně se dostávám i pojmu gnóze, který není jen tak jednoznačný, ale charakterizuje gnostiky jako vlastníky poznání. Co jsou základní myšlenky gnóze? Je to řada představ, které se stále vracejí a vytváření struktury; například představa božské jiskry, pocházející z božského světa, ontologická představa založena na sestupném vývoji božství apod. O dualismu se zmiňuje dále v souvislosti s pojmem gnóze. Základem gnóze, píše autor, je dualistický obraz světa určující všechny její kosmologické a antropologické výpovědi […]. Do dualismu na monistickém pozadí je vklíněna gnostická nauka o bohu, charakterizovaná představou neznámého boha. Pojmu dualismu je v této kapitole věnována pozornost v rozlišování dualismu Iránsko - zoroastrovský (protiklad dobrý a zlý, Platónův dualismus, spočívající obou rovin bytí: věčných idejí a jejich hmotného pomíjivého protikladu a Indický dualismus a zdání nebo vznikání. Zajímavou součástí této kapitoly jsou gnostické kosmogie, a zmiňuje spis O konci světa.  Nelze opomenout i další christologický text z Nag Hammádí Evangelium pravdy, který nabízí pohled na Krista z hlediska christologie a Janovým evangeliem. Text pracuje s proměněným pojmem těla, které má vyjadřovat zvláštní přirozenost Krista, patrnou pouze zasvěceným.[4]
Třetí kapitola, nazvaná Dějiny (s. 273 – 355) nás seznamuje s velkými systémy škol a směrů a zajímavou součástí je výklad o raných školách a systémech, kromě jiného např. o Basileidově nauce, o Markiónovi a jeho nauce a o velké Valentinově škole z druhého století a konečně tž o manicheismu ve stejnojmenné kapitole Manicheismus. 
     
POUŽITÁ LITERATURA:
RUDOLF, K.  Gnóze. Podstata a dějiny náboženského směru pozdní antiky. 1. vyd. [z něm. Orig. přel. Jiří Gebelt]. Praha: Vyšehrad. 2010. 456 s.  ISBN: 978 – 80 – 7021 – 427 – 8.
EVANGELIUM PRAVDY. 1. vyd. Připravil Zdeněk Kratochvíl. Předmluvu napsal Jan Bouzek. Praha: nakladatelství Herrman a synové. 1994. 101 s.

DUS, J. (ED.), POKORNÝ, P. Neznámá evangelia. Novozákonní apokryfy I. 3. vyd.  [Z řeckých, latinských a koptských orig, přel kolektiv autorů pod vedení P. Pokorného]. Praha: Vyšehrad. 2014. 464 s. EAN: 9788074294051.  
OERTER W.B.(ED.). POKORNÝ PETR. Rukopisy z Nag Hammádí 1. 2. vyd. [Z řeckých, latinských a koptských orig, přel kolektiv autorů pod vedení P. Pokorného]. Praha: Vyšehrad. 2017. 360 s. EAN: 9788074297939.
DUS. J. (ED)., POKORNÝ P. Novozákonní apokryfy III. Protoctví a apokalypsy. 2. vyd. [Z řeckých, latinských a koptských orig, přel kolektiv autorů pod vedení P. Pokorného]. Praha: Vyšehrad. 2012. 568 s. EAN: 9788007429859.
JIDÁŠOVO EVANGELIUM. Vyd. National Geographic v roce 2006. Přel. Kolektiv překladatelů pod vedením prof. Rodolpha Kassera z Ženevské univerzity.

   




[1] K tomu: Tomášovo evangelium. Součást souboru gnostických spisů z Nag Hammádí, objevených v roce 1945 (NHC II/2). Vznik evangelia je datován do r.70 – 80 n.l. Tři fragmenty textu jsou známy z papyru Oxyrhynchus, pocházející z období mezi lety 1320  a 250 (pOxy. 1,654 a 655). Koptský opis z Nag Hammadské sbírky je datován do pol 4. století. evangelium Oxyrhynchus 840 se dochovalo jako jedinný zlomek na malém a z obou stran popsaném papyru nalezeném v prosinci 1905 u středoegyptské=ho města Oxyrhynchus, celkem 45 řádků textu je úryvkem evangelia, které nelze přiřadit k žádné dnes biblické nebo apokryfní literatuře. Vznikl ve 4. Století a jako předloha mu sloužil neznámý opis nejspíše z první poloviny 2. Století (100 – 160).

[2] POKORNÝ, P. Tomášovo evangelium (překlad s výkladem), 1981, 1982.
[3] K tomu: OERTER, W.B. Religionista Kurt Rudolph in  Gnóze.Podstata a dějiny náboženského směru pozdní antiky., s. 379 - 383
[4] Evangelium Pravdy. Připravil Zdeněk Kratochvíl, 1994 

Žádné komentáře:

Okomentovat