Rudolph, K.
Gnóze. Podstata a dějiny náboženského směru pozdní antiky. 1. vyd. [z
něm. Orig. přel. Jiří Gebelt]. Praha: Vyšehrad. 2010. 456 s. ISBN: 978 – 80 – 7021 – 427 – 8.
Úvod
Nejvýznamnějším
díle prof. Kurta Rudolpha se bezesporu stala monografie Die Gnosis. Wesen und Geschichte einer spӓtantiken Religion. Problémy
gnóze souvisí se studiem církevních dějin i klasické filosofie a proniká
historií společnosti až do dnešní doby. Proč se tedy nezabývat jejím původem,
jejími zajímavými stránkami a neuvážit míru její vlivu na myšlení lidí
v průběhu historie. Když byla nalezena gnostická knihovna v Nag
Hammádí, vzbudila velkou pozornost a dokonce na základě textů z toto
knihovny byly natočeny naučné filmy např. o Ježíšově dětství, O Josefovi,
Jidášovo evangelium a vzbudili pozornost diváků. O manichejcích se dovíme
z děl Sv. Augustina Aurelia a i ze zdařilého filmu Sv. Augustin. Pro
diváka, který spíš upřednostňuje neutrální postoj ke křesťanské víře, to
znamená rozšíření jeho obzoru kulturního vnímání, ale problém pojmu gnósis a
s ním i zápas o pravověrnost křesťanské víry se ho už tak dalece a hluboce
nedotýká. A přesto, právě tento zápas byl důležitým mezníkem v raných
dějinách Evropy, které reflektují významné osobnosti, kteří se proti gnózi postavili. Kniha, která je
předmětem této práce, může sloužit k hlubšímu poznání a rozpoznávání,
jakou úlohu gnóze může hrát i
v dnešním kulturním světě a co znamená pro ty, kteří v ní spatřují
jakési nadstardní vzdělání, nebo motivaci k umělecké tvorbě. Kurt Rudolf
ve své předmluvě se pokouší definovat gnósi ve smyslu dualistického vnímání
světa, které se do Evropy dostalo z Asie, Dálného východu a Persie i
Předního východu a kde ještě setrvává. Ale lze doložit, jak sám uvádí Kurt
Rudolph, její další pozdější a rozmanité vlivy, ať v oblasti teologie, teosofie,
mystiky či filosofie. [1]
Není
od věci připomenout mystickou a teosofickou literaturu, která se objevila
v 19. a na prahu 20. století i v české literatuře a která je dosud
nabízena čtenářům různými vydavatelstvími. Tím je pro nás kniha Kurta Rudolpha
důležitější, protože dává možnost vejít do dějin i moderní gnostické literatury
a pochopit její nasměrování na zvídavé čtenáře, kteří ji mohou chápat jako
nadstardní poznání anebo zostřit jejich kritické postoje k současné době,
která nabízí v umělecké a dokumentární tvorbě různé směry gnostického
myšlení a tyto postoje mohou vyprovokovat k hledání pravdy.
Otázka
hereziologické literatury je stále aktuální a proto vedle knihy Gnóze od Kurta
Rudolpha se nabízejí i knihy prof. Petra Pokorného [2],
který se speciálně zabýval gnostickou knihovnou z Nag Hammádí. Předností
jeho prací je velmi přehledný a příjemný styl, kterým přináší podnět
k zamyšlení, když už ne přímo ke studiu pro ty, kteří se teologií
nezabývají.
O autorovi
Kurt
Rudolph se narodil 3. Dubna 1929 v Drážďanech v Německu. Studoval
protestantskou teologii, náboženství, dějiny a semittiku na universitách
v Gredswaldu a Lipsku. Po studiích se stal vědeckým asistentem a
v roce 1961 získal habilitaci v náboženských dějinách a srovnávacím
náboženství. Pracoval na univerzitách
v Lipsku, Chicagu, Marburgu a Santa Barbara (Kalifornská univerzita) a
získal pověst odborníka na gnosticismus a manichejismus. Navíc se zabýval
islámem a metodologickými otázkami náboženských studií. Jeho cílem bylo
vytvořit obor náboženství, který by byl nezávislý na teologii a v tomto
smyslu zdůrazňuje, že náboženské studium musí být racionální vědou, a proto má
povinnost se podřídit metodickému ateismu. Tato práce, kde svůj cíl
prezentoval, byla okamžitě napadena německými náboženskými kruhy, ale nyní je
považována za otázku konsenzu.
V roce
1994 odešel do důchodu a ještě získal čestné doktoráty v Arhusu a Lipsku.
Kromě
knihy, která je předmětem tohoto referátu napsal ještě tato díla, která nebyla
však přeložena do českého jazyka:
Die
Mandӓer I., II. Das Madӓerproblem.
Vandenhoek, 1960 a 1961
Theogonie,
Kosmologie und Anthropogonie in den mandaischen Schriften, Vandenhoeck, 1965. [3]
Struktura knihy
V obsáhlejší
kapitole Prameny (s. 15 – 41) se
autor zabývá hereziologickou literaturou a staršími dějinami bádání,
herezeology a jejích díly, v nichž se čtenář seznámí se jmény autorů
– apologetů, kteří se zabývali obhajobou křesťanství a vysvětlováním obsahu
herezí, což bude pro mnohé čtenáře přínosem se seznámit se situací církve ve 2.
a 3. století a jejími zajímavými osobnostmi, které budou text knihy provázet.
Zajímavou kapitolou je závěrečná
kapitola s názvem Nález v Nag
Hammádí a jeho význam, který nás provede dějinami nálezů gnostických textů
a nálezy kumránských textů, koptských papyrů a též dějinami bádání. V této
kapitole se též autor dotýká známého díle prof. Petra Pokorného Píseň o perle,
která pochází ze syrského prostředí a je dochovaná v apokryfním spisu Skutky
Tomášovy.
Druhá
kapitola se nazývá Podstata a struktura (s.
50 – 200) a autor nás seznamuje postupně s hlavními rysy gnostické
ideologie a mytologie, s problematikou dualismu, pojmy kosmologie a
kosmogonie, Naukou o spáse a spasitelích, píše o Vzestupu duší a konci světa a
v poslední kapitole druhé části o Společenství, kultu a postojích – etika.
Zvláště tato část je pro začátečníky důležitá, protože rozlišuje mezi pojmy,
které definuje; jak rozpoznat gnózi nás vede text Základní prvky gnóze a upozorňuje na jednu důležitou skutečnost,
totiž míšení nejrůznějších náboženských vlivů v době helénismu a červenou
nití, co drží gnostické výklady pohromadě je gnostický mýtus. A dále se autor
odkazuje na svůj výklad mýtu v následujícím textu. Konečně se dostávám i
pojmu gnóze, který není jen tak jednoznačný, ale charakterizuje gnostiky jako
vlastníky poznání. Co jsou základní myšlenky gnóze? Je to řada představ, které
se stále vracejí a vytváření struktury; například představa božské jiskry,
pocházející z božského světa, ontologická představa založena na sestupném
vývoji božství apod. O dualismu se zmiňuje dále v souvislosti
s pojmem gnóze. Základem gnóze, píše autor, je dualistický obraz světa
určující všechny její kosmologické a antropologické výpovědi […]. Do dualismu
na monistickém pozadí je vklíněna gnostická nauka o bohu, charakterizovaná
představou neznámého boha. Pojmu
dualismu je v této kapitole věnována pozornost v rozlišování dualismu
Iránsko - zoroastrovský (protiklad dobrý a zlý, Platónův dualismus, spočívající
obou rovin bytí: věčných idejí a jejich hmotného pomíjivého protikladu a
Indický dualismus a zdání nebo vznikání. Zajímavou součástí této kapitoly jsou
gnostické kosmogie, a zmiňuje spis O
konci světa. Nelze opomenout i další
christologický text z Nag Hammádí Evangelium
pravdy, který nabízí pohled na Krista z hlediska christologie a
Janovým evangeliem. Text pracuje s proměněným pojmem těla, které má
vyjadřovat zvláštní přirozenost Krista, patrnou pouze zasvěceným.[4]
Třetí
kapitola, nazvaná Dějiny (s. 273 –
355) nás seznamuje s velkými systémy škol a směrů a zajímavou součástí je
výklad o raných školách a systémech, kromě jiného např. o Basileidově nauce, o
Markiónovi a jeho nauce a o velké Valentinově škole z druhého století a
konečně tž o manicheismu ve stejnojmenné kapitole Manicheismus.
POUŽITÁ LITERATURA:
RUDOLF, K. Gnóze. Podstata a dějiny náboženského směru
pozdní antiky. 1. vyd. [z něm. Orig. přel. Jiří Gebelt]. Praha: Vyšehrad. 2010.
456 s. ISBN: 978 – 80 – 7021 – 427 – 8.
EVANGELIUM
PRAVDY. 1. vyd. Připravil Zdeněk Kratochvíl. Předmluvu napsal Jan Bouzek.
Praha: nakladatelství Herrman a synové. 1994. 101 s.
DUS, J. (ED.),
POKORNÝ, P. Neznámá evangelia. Novozákonní apokryfy I. 3. vyd. [Z řeckých, latinských a koptských orig,
přel kolektiv autorů pod vedení P. Pokorného]. Praha: Vyšehrad. 2014. 464 s.
EAN: 9788074294051.
OERTER
W.B.(ED.). POKORNÝ PETR. Rukopisy z Nag Hammádí 1. 2. vyd. [Z řeckých,
latinských a koptských orig, přel kolektiv autorů pod vedení P. Pokorného]. Praha:
Vyšehrad. 2017. 360 s. EAN: 9788074297939.
DUS. J. (ED).,
POKORNÝ P. Novozákonní apokryfy III. Protoctví a apokalypsy. 2. vyd. [Z
řeckých, latinských a koptských orig, přel kolektiv autorů pod vedení P.
Pokorného]. Praha: Vyšehrad. 2012. 568 s. EAN: 9788007429859.
JIDÁŠOVO EVANGELIUM. Vyd. National
Geographic v roce 2006. Přel. Kolektiv překladatelů pod vedením prof.
Rodolpha Kassera z Ženevské univerzity.
[1] K tomu: Tomášovo
evangelium. Součást souboru gnostických spisů z Nag Hammádí, objevených
v roce 1945 (NHC II/2). Vznik evangelia je datován do r.70 – 80 n.l. Tři
fragmenty textu jsou známy z papyru Oxyrhynchus, pocházející z období
mezi lety 1320 a 250 (pOxy. 1,654 a
655). Koptský opis z Nag Hammadské sbírky je datován do pol 4. století.
evangelium Oxyrhynchus 840 se dochovalo jako jedinný zlomek na malém a
z obou stran popsaném papyru nalezeném v prosinci 1905 u
středoegyptské=ho města Oxyrhynchus, celkem 45 řádků textu je úryvkem
evangelia, které nelze přiřadit k žádné dnes biblické nebo apokryfní
literatuře. Vznikl ve 4. Století a jako předloha mu sloužil neznámý opis
nejspíše z první poloviny 2. Století (100 – 160).
[2] POKORNÝ, P. Tomášovo
evangelium (překlad s výkladem), 1981, 1982.
[3] K tomu: OERTER, W.B.
Religionista Kurt Rudolph in Gnóze.Podstata a dějiny náboženského směru
pozdní antiky., s. 379 - 383
[4]
Evangelium Pravdy. Připravil Zdeněk Kratochvíl, 1994
Žádné komentáře:
Okomentovat