Zajímavý novinář, publicista, hudebník a spisovatel je Luc Burgin, narozený v roce 1970 ve Švýcarsku v městě Basileji. Dlouhou dobu se zabývá okrajovými otázkami vědy na téma UFO a mimozemský život. Publikuje též v eůzných odborných časopisech. .
Výborná kniha je Lexikon zakázané archeologie, odkaz směřuje na obsah knihy, která jistě čtenáře, zajímající se o podobné obory zaujme. Další kniha, která opět směřuje do archeologického oboru, se nazývá Zakázaná archeologie, a tu jsem četla jedním dechem. Knihy jsou psány svěžím stylem, a v Německu jsou velmi populární. Nedávno jsem četla jeho knihu "Světelné signály z Měsíce" a zaujaly mne myšlenky, které jsou uvedeny v úryvku.
Úryvek z knihy "Světelné signály z Měsíce"
Kdysi dávno si lidé uvědomili,
že jsou inteligentní bytosti, a začali se učit. Je však neuvěřitelné, co od oněch
dob z jejich vědomí opět zmizelo. (WERNER HOCH).
Kdy asi byly první
faxovací přístroje uvedeny na trh. Snad v roce 1970 Nebo již v roce 1950 Omyl. Stalo se to již v roce 1866, kdy fyzik a inženýr Giovanni Caselli předvedl
veřejnosti přístroj založený na principu popsaných zinkových desek. Tyto desky
byly prohmatány jehlami, které dál přenášely obrazové informace telegrafem k příjemci.
Zde byly opět zviditelněny chemickým prostředkem. O tomto technickém zázraku
pocházejícím z minulého století se můžeme přesvědčit v Paříži, ve ctihodném Národním
technickém muzeu.
Další zázrak z historie
techniky jsem objevil v roce 1994 ve švýcarském Neuenburgu. Přímo na promenádě
podél jezera se nachází Muzeum umění a historie, které nabízí žasnoucím návštěvníkům
pohled na píšícího androida. Tento mechanický zázrak navrhl a zkonstruoval
slavný hodinář Pierre Jaquet-Droz (1721–1790) spolu se svým synem Henri-Louisem
(1752–1791) a dalšími spolupracovníky.
Manipulace s psacím přístrojem
je docela jednoduchá: pomocí chytře vymyšleného mechanismu, jenž je ukryt v
zádech figurky sedící u stolu, lze sestavit libovolné věty do čtyřiceti písmen;
figurka písaře nejprve namočí psací pero do kalamáře s inkoustem a pak je
vzletným písmem přenáší na papír.
Vedle písaře nacházejí
se v neuenburgském muzeu ještě dva další automaty — takzvaný kresliř a klavíristka, což je figurka dívky hrající
na varhany, která vyluzuje líbezné tóny přímo mechanickými pohyby prsty. Tyto
automaty vzbuzovaly ve své době vedle všeobecného údivu, ba dokonce nadšení, i
podezření, že tu jde o „dílo ďáblovo“ nebo nějaké čáry. Oba konstruktéři, otec
a syn Jaquet-Drozovi, museli při svých veřejných produkcích předvádět žasnoucím
divákům rafinované mechanismy a trpělivě vysvětlovat jejich složité principy.
Povzbuzen velkým úspěchem
dal se Henri-Louis se svými spolupracovníky do konstruování dalších androidů s
dokonalejšími funkcemi což se jim zřejmě podařilo. Jeden z těchto automatů se
dostal až do Ruska, kde se jeho stopy ztratily, další vylepšený mechanismus
typu „písař“ byl věnován čínskému císaři a nachází se prý dnes v jednom muzeu v
Pekingu. Třetí android, který se vyznačoval dokonalým krasopisem, se údajnč
objevil v sedmdesátých letech v Americe.
Když si čteme o různých
vynálezcích a vynalézavých koumácích minulosti a o tom, co všechno vytvořili, pak
nás jistě napadne, že mají jeden společný problém se svými dnešními kolegy:
tím, že byli ve své době vždycky o nějakou koňskou délku napřed, jejich
vynálezy byly sice brány na vědomí s údivem, ale jinak neměly žádný podstatný
vliv na pokrok ve vývoji. A zde je důvod, proč často převratné ideje nenašly žádnou
odezvu a do dnešní doby se zachovaly pouze vágní odkazy které nás však přes
všechno uvádějí v úžas, jaké to chytré hlavy se občas objevovaly mezi našimi předky.
V Alexandrii žil kolem
roku 100 po Kr. řecký matematik jménem Heron; zhotovoval své technicky zázračné
stroje jeden za druhým a v popisech jeho pokus byl předjímán princip parního
stroje, teprve mnohem později poznaný; jsou tu rovněž obsaženy pro tehdejší
dobu opravdu revoluční myšlenky, jako je využití síly větru. Tento vynálezce
dokonce zhotovil automat určený pro vchod do chrámu; po vhození mince vytryskla
dávka vody pro rituální omytí.
Přes svou mimořádnost
ležely jeho hydraulické vynálezy po dlouhá staletí ladem, až byly zapomenuty. Bohužel během věků se některé
z Heronových knih ztratily, a proto nemůžeme ani znát celé jeho dílo. A můžeme o to víc
litovat, nebo v jedné ze svých knih — jak vyplývá z jeho vlastních poznámek —
se věnoval konstrukci vodních hodin a chronometru.
Několik století před
Heronem zanechal jiný Řek nepominutelné stopy v historii lidstva; byl to Archimedes
(asi 287–212 pč. Kr.). Tento matematik a fyzik žijící v Syrakusách na Sicílii,
který je nám znám jako objevitel magického čísla 1t, vyvinul také kladkostroje
a šrouby pro vodotěžné stroje. Jak nám však sděluje řecký historik Plutarchos
ve svém životopise o římském konzulovi Marku Claudiu Marcellovi, měl starý
lišák na skladě ještě jiné triky. Archimedes vymyslel rafinované obranné mechanismy
proti blížícímu se nepřátelskému loďstvu. Plutarchos píše: „Když Archimedes
uvedl do chodu své stroje, tu se zvedly nad hradbami náhle jeřáby, které na ně
nechaly shora padat těžká břemena, a tím je potopily do hlubin, anebo je
uchopily za příď železnýma rukama nebo hákem ve tvaru jeřábího zobáku, zvedly
je do výše a potom kolmo, zádí dolů, je vrhly do moře, anebo je přitáhly
silnými lany a mrštily je proti skaliskům a útesům, zdvihajícím se pod
hradbami, takže se roztříštily na kusy za těžkých ztrát pro posádku. často to
býval hrůzný pohled, když loď, zvednutá z moře do výše, se kymácela sem a tam, až bylo mužstvo střeseno
a shozeno dolů. Prázdná loď byla pak vržena proti hradbám, nebo, když sevření
háku povolilo, zřítila se do vln.“
Žádné komentáře:
Okomentovat