Ideální stát jako model určitě existuje, ale bez lidí. Je to takové to zírání do noci, kdy si člověk představuje, jak by svět mohl fungovat, kdyby ovšem nebylo - lidí. Jenže to je nemožné! Povězme si nyní něco o státě. Co je stát, aby mohl být uznání hlasováním mezinárodním společenstvím? Stát je určitá forma politické organizace lidské společnosti, která sdružuje obyvatele určitého území v právní celek. Nezávislá státní moc se také nazývá suverenitou, pokud není odvozená od žádné jiné moci. Každý stát si řeší své vnitřní a vnější záležitosti sám.
Znaky každého státu
Mluvíme o znacích každého státu a ty jsou pro rozlišování velmi důležité, protože ukazují, čím se stát liší od nezávislých politických organizací. Prvním znakem státu je soustava státních orgánů, druhým znakem státu je právo, které je nejdůležitějším prostředkem pro stanovení závazných úkolů dané společnosti a stanovení pravidel a mezí v chování lidí. Třetím znakem státu je existující území a obyvatelstvo a čtvrtým znakem je suverenita.
Národ
Národ je společenství lidí se společným jazykem, který se hlásí ke stejným národním tradicím a zájmům, které sdružují pocit národní spolupatřičnosti.Formy státu
Forma státu je dána několika složkami. První složkou je forma vlády, druhá pak politický režim a třetí formou je státní zřízení.Forma vlády
Forma vláda, jak je patrné, rozlišuje státy:- na demokratické
- a nedemokratické.
V demokratických se na správě státu podílí všichni občané státu; platí v nich ústavní řád a základní lidská práva a svobody v nedemokratických, v autokraciích, vládne jen úzký kruh lidí nebo dokonce jedinec; tyto diktátorské režimy svobodu potlačují a k prosazení svých cílů neváhají použít fyzický ani psychický teror. Vyhroceným stupněm diktátorské autokracie je tzv. totalitní diktatura => cílem je kontrola nad každodenním životem občanů.
Vnitřní funkce státu
Vnitřní funkce státu je za prvé bezpečnostní – zajišťuje bezpečnosti občanů a jejich majetku, právní – zajišťuje respektování právního řádu ve všech oblastech činnosti dané společnosti, svobod a práv občanů ekonomická – stanovuje podmínky pro chod ekonomiky, sociální – stará se o zajištění občanů v nemoci, stáří a při ztrátě prostředků obživy a kulturní - zajišťuje péči péče o kulturní dědictví, rozvoj školství, vědy a výchovy.
Kde nám to vázne, přátelé?
Podle mého názoru je zbytečné dělat nějaké subjektivní a unáhlené soudy o tom, kdo je dobrý a kdo špatný v pravém slova smyslu, ale je třeba v této struktuře hledat trhliny, které nás oddělují od ideálního státu.
Proč by Česko nemohlo být ideálním státem?
Jistě, že mohlo. S tak nízkým počtem obyvatel, s lidmi, kteří jsou zacíleni k činnosti a chtějí pracovat nebo podnikat, populace je gramotná a v základních věcech má zhruba stejné vzdělání, tedy, lidé se dokáží domluvit a prosazovat svou kulturu a civilizační návyky.dokonce se dá říci, že je na slušné duchovní úrovni a i kulturní úrovni. Tam, kde to vázne, je právě vnitřní funkce státu. Podle mého názoru chybí dostatečný vklad do právní funkce a šíření právního vědomí na všech úrovních společnosti. Jestliže lidé mají zažito, jak se mají chovat, stát má zažito, jak chování lidí korigovat fungujícím právním a soudním systémem a vymahatelnost práva je na úrovni očekávání občana právního státu, pak nepotřebuje žádné jiné berličky, to znamená růst různých organizací, ať již zřízených státem neb nevládních, aby vymahatelnost práva zajišťoval. Bohužel, nárůst administrativy nic neřeší.
Trojí dělení moci a lid jako nositel mocí
K tomu, aby byl stát v rovnováze, je třeba, aby tři moci, zákonodárná, výkonná a soudní byly v rovnováze a současně byly na sobě nezávislé, tedy aby jedna nepřevyšovala druhou a dokonce jedna druhou neovlivňovala ve výkonu. Pokud se dostane státní moc do rukou nevolených skupin, které naplňují určité zájmy, pak je to samozřejmě na pováženou. Stát totiž není firma, kterou mohou řídit vnitřně zvolené orgány a takový způsob vládnutí odporuje základnímu zákonu. Na otázku . zda ideální stát potřebuje ideální občany, odpovídám, že je to nesmysl. Lidé jsou buď pořádná, vědomí si své nezastupitelné moci i v zastupitelské demokracii, tedy v tomto vědomí mohou fungovat na základě zákonů, které mají k dispozici a dokonce i fungování státu kontrolovat. A to pomocí orgánů, které mají pravomoci nejen podněty přijímat, ale také je řešit. A takovým orgánem je např. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Česká obchodní inspekce a jiné organizace s podobnou funkcí.
Co, dělat, aby lidé měli jistotu a pohodu?
Poznávat stát, chápat ho, rozumět mu. A vědět, jak si počínat. Někteří lidé vidí stát jako zbytečné monstrum, které jim brání ve svobodném počínání. Současně platný občanský zákoník, který je nejdůležitějším zákonem soukromého práva, vyslyšel volání lidí a zcela se soustředil na autonomní svobodu v rozhodování, v jednání, v odpovědnosti, které jsou však nemalé.
Pokračování
V dalším části si budeme povídat o systému občanského zákoníku a jak se v něm vyznat ...
Žádné komentáře:
Okomentovat