Carravagio - Pohřeb Krista - Z internetu
Informace, nic víc, než informace a sv. Augustin
V dobách, kdy jsem docela radostně studovala dějiny umění, filozofii, literaturu a právo, mi nedocházelo, co na těch obrazech, v tónech hudby, historických stavbách, dávných příbězích a literárních a právních dílech vězí. Ne, že bych kdy byla nevěřící v transcendentnost člověka, ale spíše jsem spojovala své setkání s takovými věcmi jako informaci o tom, jak vypadaly římské, románské, gotické, barokní a secesní stavby, sochy, obrazy, literární díla a hudba. Ale také právní věda. Prostě jsem se domnívala, že jsem naplněná, když vím, kdo co postavil, vynalezl, namaloval, zkomponoval a napsal jako básník, spisovatel, esejista, vědec.Bylo jen takové zdánlivé tušení souvislostí, jako že je určitě další rozměr v člověku, který má dosah do prostoru, daleko výše, než jsou Kantovy hvězdy. Ale myslím, že tak uvažuje skoro každý. Není na tom nic zvláštního nebo divného. Jenže, pak přijde okamžik, kdy jste se všemi encyklopedickými znalostmi v koncích. Držíte v ruce knihu, čtete a téměř ničemu nerozumíte. Jen se hrnou do těch šuplátek v mozku další informace. Augustin Aurelius - 4. století - biskup - Hippo - pád západořímské říše - Vandalové - Vyznání. Co s tím? Můžete si knihu klidně přečíst, udělat si zářez, že jste to četli, v určitých společenských kruzích se s tím pochlubíte - a co dál? Dokážete si představit takového člověka, který stojí na prahu temného věku a napíše takovou knihu, hledíc tváří v tvář konci tehdejšího světa, který je po dnešní dobu v troskách (pouze v troskách) ale není do svých důsledků, už jen díky podobným osobnostem, ztracený?
Žádné komentáře:
Okomentovat