Sv. Augustin : O správné a zvrácené lásce

Sv. Augustin – O Boží obci , Kniha XIV., kap.7 - O lásce správné a zvrácené

7. O tom, že výrazy „láska“ (amor) a „milování“ (dilectio) nalézají se ve svatých Písmech stejně o dobrém i zlém

Caritas a amor – výrazy pro lásku

Svatý Augustin sděluje, že „pokud má někdo to předsevzetí milovat Boha, a bližního milovat nikoliv podle člověka, ale podle Boha, tak takový člověk pro tuto lásku se nazývá člověkem dobré vůle. A ta se ve svatých Písmech nazývá „caritas“; ale podle těchto Písem se také nazývá „amor“.

Podle apoštola má být ten, jehož káže vyvolit k řízení národa, milovníkem  („amator“) dobra 1 Tim. 3,1).

Petře, miluješ mne?

Na paměti nám jistě vyvstane, jak se Pán ptá Petra:

 „Máš mne rád více, než tito?“ (Jan 21,15 nn.)

A Petr odpověděl:

„Pane, Ty víš, že tě miluji.“ („amo“); a Pán se zeptal znovu, ne, zda ho Petr miluje („amat“), ale zda ho má rád (diligis“). A on odpověděl po druhé:“ Pane, ty víš, že tě miluji.“ („amo“);ale v třetí otázce už sám Ježíš neříká „Máš mne rád?“ („diligis“), ale“ „Miluješ mne?“ – ačkoliv slova, jak píše sv. Augustin: „Miluješ mne?“ neřekl Pán po třetí, ale jedenkrát, kdežto otázku: “Máš mne rád?“ nemyslil Pán nic jiného, než „Miluješ mne?“

Petr však nezměnil výraz pro tuto jednou věc, ale i po třetí řekl:“ Pane, ty víš všechno, ty víš, že tě miluji.“

To krásné vysvětlení, které mezi sebou vedou Pán Ježíš a Petr uvádí sv. Augustin  proto, že někteří pokládají za něco jiného milování (dilectio, caritas) a za něco jiného lásku („amor“) .  Ti někteří totiž říkají, že výrazu „dilectio“ máme rozumět o dobru, avšak „amor“ o zlu.

Je však věcí filozofů, praví sv. Augustin, zdali a jak by to že všechno rozlišili: oni tak vysoko cení lásku v dobrých věcech a vůči samému Bohu, jak píší ve svých knihách. A jejich knihy to dosvědčuji.

Ale Písmo, říká dále sv. Augustin, neoznačuje slovem „amor“ nic jiného než „dilectio“ nebo „caritas“. A to se týká nejen Písma, ale i ostatního písemnictví. „Amor“, se praví v dobrém smyslu.

 „Kdo však miluje nepravost, nenávidí duši svou“

Sv. Augustin poukazuje na Žalm 10,5 (Kdo však miluje nepravost (diligit) a výroku apoštola Jana „Bude-li někdo milovati svět, („diligere“), není v lásky (dilectio“) Otcovy (1 Jan 2,15).

A na témže místě stojí „dilectio“ v dobrém i zlém. Ale aby někdo nepoužíval slova „amor ve zlém, protože jeho používání v dobrém je vysvětleno výše, nechť si přečte slova Písma: „Lidé totiž budou milovati („amare“) sami sebe, budou milovníky („amatores“) peněz. (2 Tim, 3.2).  

Správná a zvrácená láska

Správná vůle je dobru láskou, a zvrácená vůle je láskou špatnou. A tak, když láska dychtí po tom, co miluje, je žádostí: když se vyhýbá tomu, co se jí protiví, je strach, a pokud ti tak pociťuje a stane-li se to, z čeho má strach, je smutkem. Proto jsou tyto city zlé, je-li láska zlá., a dobré, je-li dobrá.

A Písmo?

Apoštol touží „být rozdělen a být s Kristem.“ (Fil. 1,23. A „žádá si moje duše toužit po tvých ustanoveních (Ž. 118,20), nebo přiměřeněji řečeno „Touží moje duše žádat si tvých ustanovení“ a „žádost moudrosti vede k panování (Moudr. 6.21).

Sv. Augustin však podotýká jednu zajímavou věc:“ Přesto se vžil takový způsob mluvy, že uvede-li se žádost nebo touha a nepřipojí-li se, čeho se týká, lze ji rozumět jenom ve špatném smyslu.